Canchalagua - Schkuhria pinnata

Český botanický název: Kruženka zpeřená
Běžný název: Canchalagua, canchalahua, kanchalawa, jayajpichana, escobilla, escoba de anisillo, anisillo cimarron, khakibush, mata-pulgas, pinqui-pichana, pinnate false threadleaf, tacote, starry skies, tumbleweed, dwarf marigold, dwarf Mexican marigold, akech, azureta, schkuhria, karatataraku putsutiri, purépecha, pichana, kanchlawa, kuti pichaňa
Latinský název: Schkuhria pinnata
Rozšíření: Afrika, Jižní Amerika, Severní Amerika

Canchalagua - Schkuhria pinnata

Peruánská bylina s celkově očistným, širokospektrým potenciálem.

Botanický popis rostliny

Jednoletá vzpřímená bylina nenápadného vzhledu vysoká asi 50 cm s bohatými, ale velice malými květy. Stonek rostliny připomíná suchou bylinu, více dřevnatí při dozrávání, listy jsou jednoduché, maximálně 4 cm dlouhé, laločnaté nebo ne, uspořádány protilehle, na každém kolénku je jeden pár lístků. Okraje listů jsou vykrojené nebo zubovité. Květy jsou malinkaté, žluté, diskovité.

Původ a rozšíření

Canchalagua je původem z Jižní Ameriky a nalézá se spíše v sušších hornatých regionech v nadmořské výšce kolem 2 až 3 000 metrů nad mořem. Hojně se nachází v údolích uprostřed And (území dnešního Peru). Posléze se lidskou činností dostala a postupně byla kultivována v dalších zemích jako Mexiko, Bolívie, jižní části států USA (Texas, Arizona), v Africe a Latinské Americe.

Canchalagua se běžně vyskytuje na stáních a svazích hor, v blízkosti zemědělských budov nebo volně na náspech a v houštinách. Některé zdroje popisují možnost výskytu rostliny na horských hřebenech středního až východního pásmu Kordiller v nadmořské výšce až do 3800 m. n. m.

Využití

V peruánské lidové medicíně se canchalagua používá jako bylinné léčivo při potížích s játry, ledvinami (obecně vylučovací systém), při malárii, diabetu, alergiích, kvasinkových infekcích, při zánětech prostaty, zažívacích potížích, nadýmání, revmatismu a kožních problémech jako je akné, dermatitidy a ekzémy. Lidoví léčitelé volí nať canchalaguy k očištění krve, k vnějšímu užití při pupínkách, akné, ekzémům, vnitřně jako diuretikum a antibiotikum infekcí močových cest.

V Africe je canchalagua oblíbená v léčbě žaludečních potížích, gastritidách a malárie, konkrétně v Keni se používá nabolesti žaludku. Jihoameričtí indiáni používali nať canchalaguy při malárii, horečnatých stavech a jako lék proti křečím hladké svaloviny. Lidová medicína Argentiny doporučuje nať z cantalaguy při průjmech, respiračních infekcích, při potřebě očistit organismus, použít antibakteriální prostředek nebo prostředek ke zhubnutí. Jako léčivo na hubnutí, při potížích s trávením apři kvasinkových infekcích u žen se používá v regionech na pomezí Bolívie a Peru. Spíše v Bolívii se canchalagua používá na záněty vylučovacího systému. V Paraguay a v některých zemích latinské Ameriky se canchalagua používá jako insekticid na odehnání škodného hmyzu.

Rostlina je zařazena do 3. dílu mexického lékopisu s popsaným spasmolytickým účinkem. V rámci místní lidové léčby se používá vnitřně k regulaci menstruace, při špatném zraku, při jaterních a žlučníkových obtížích, malárii, žluté zimnici a k celkové očistě organismu. K vnějšímu užití se rostlina používá k potírání ran a řezných poranění.

Původní obyvatelé And (Ketchwa) dali rostlině jméno canchalagua, jelikož byla po staletí používána s velkým úspěchem k očistě krve. Nať se většinou připravuje odtržením kořene, nakrájením byliny a povařením čerstvé rostliny nebo se dělají výluhy sušené rostliny k vnějšímu použití. Užívá se k řešení problémů zapříčiněných toxiny nebo bakteriemi, k očistě krve nebo dalších potíží, které se mohou objevit na kůži (ekzémy, dermatitidy, akné,...).

Peruánská medicína pohlíží na canchalguu jako na bylinu s protizánětlivými, digestivními, antitusickými (tlumí kašel) vlastnostmi, která se dá dále využít jako tonikum, diuretikum a hypoglykemikum. Jako bylinná léčba se používá při nezávažných stavech diabetu, alergií, kvasinkových infekcí, zánětů prostaty, poruchách zažívání, plynatosti, revmatismu a výše zmíněných kožních problémech.

Dosud bylo publikováno zhruba 6 vědeckých prací zabývajících se studiem určitých obsahových látek natě rostliny Schkuria pinnata a jiných s podobnými látkami v patřičné koncentraci k zhodnocení protizánětlivého, antipyretického účinku vůči aktivitě standartních markerů zánětu, tumor necrosis faktor-alfa, interleukinu 6, hemoxygenáse, produkci NO atd...

Několik prací se zabývalo popsáním spasmolytického účinku obsahových látek canchalaguy s pozitivními výsledky u mírně závažných křečí zažívacího traktu u dospělých pacientů. Zhruba desítka prací řeší možný vliv obsahových látek canchalaguy a podobných na potenciální inhibiční změny u různých infekcí bakteriálního, mykotického nebo kvasinkového původu.

S mírně lepšími výsledky se vědci setkali také u sledování vlivu zmíněných látek v nižší koncentraci na možném zlepšením stavu udiabetických potkanů (měřilo se více parametrů než jen hladina inzulinu a cukru v krvi). Asi nejvíce studií se zabývalo studiem cytotoxické aktivity a protirakovinného účinku obsahových látek natě canchalaguy. I z toho důvodu je ve zmíněných publikacích větší rozkol při interpretaci výsledků.

Účinné látky

Nať canchalaguy obsahuje rozmanitou plejádu látek od germacranolidů, seskviterpenických laktonů, látek obsahujících síru, flavonoidů až po heliamgolidy. Protizánětlivý účinek drogy je zřejmě zapříčiněn přítomností costunolidem, který inhibuje aktivitu tumor nekrotizujícího faktoru kappa B. Stejná látka potlačuje efekt NO a reguluje některé glykemické parametry.

V jiných pracích vystupuje pectolinarigenin jako významná látka s protizánětlivým a spasmolytickým efektem. Dalšími zajímavými látkami jsou chromolaenid, dithiin, eucannabinolidy, hiyodorilaktony, loliolidy, schkurianol, neroly, schkuhripinnatolidy, schkuhriny, costunolidy, dále chromolaenolid, santhemoidin A, schkuhrianol, thiarubrin A, thiophen, tridecapentayn a zaluzanin C.

Tradiční dávkování

Nejlepší forma využití rostliny je příprava klasického nálevu (čaje). Použití jedné kávové lžičky prachu nebo zhruba poloviny lžičky sušené části rostliny na šálek s vodou. Vařící voda se nechá s bylinnou natí louhovat asi 10 minut. Popíjí se horké. V lidové medicíně se popíjí 1 hrnek nálevu 2-3x denně. Jiné zdroje zabývající se lidovou medicínou doporučují asi třetinu hrníčku sušené natě canchalaguy zalité asi litrem studené vody. Nechá se poté v hrnci asi 5 minut vařit, na chvíli odstát, scedit a popíjí se horké a co zbyde, nechá se v lednici vychladnout a podává se po celý den jako svěží čaj na celodenní popíjení. Může se přidat citron, skořice, pomeranč, med, osladit cukrem.



Pěstování

Bohužel neexistuje mnoho dokumentů, které by popisovaly správné pěstování canchalaguy v evropském prostředí. Nejsou ani známy zprávy o českých zemědělcích či zahrádkářích, kteří by se rostlinku snažili pěstovat na území ČR.

Copyright © 2008 - 2024 Obchod Salvia Paradise
?>