Jedna z nejznámějších bylin, ze které se připravuje nejoblíbenější nápoj světa.
Botanický popis rostliny
Čajovník čínský je stálezelené rostlina mající podobu keře nebo stromu dosahujíc výšky v rozmezí 5-30 metrů (30ti metrové rostliny jsou spíše raritou), přičemž na plantážích se cíleně nechává dorůst výšky cca 1 metru kvůli komfortnějšímu sběru. Oddenek je velice pevný, stonek je štíhlý. Lístky jsou 4-15 cm dlouhé a 1-10 cm široké, zelené nebo šedozelené, silně žebrované, s jemnými bílými chloupky na spodní straně a tuhou konzistencí. Květy jsou 2-4 široké v průměru, bílé až žlutobílé, kalichovité se 7 nebo 8 kališními lístky (podobné třešni), které se opylují hmyzem, v domácím prostředí je možné opylovat štětečkem. Čajovník kvete na podzim po celou zimu. Plodem je dřevnaté tobolka se třemi pouzdry uvnitř s jedním až třemi semeny připomínající ořech.
Původ a rozšíření
Čajovník čínský pochází původem z východní, jižní nebo jihovýchodní Asie, dnes je však logicky pěstován takřka po celém světě v příhodných podmínkách, v tropickém a subtropickém pásmu v různých nadmořských výškách, i v chladnějších oblastech, protože čajovník dokáže přežít v okolí s teplotou pod bodem mrazu. První dochované písemné záznamy o pěstování čaje pocházejí zhruba ze 3. století našeho letopočtu, avšak existují legendy, které tradují původ čajovníku čínského až do období 3 tisíce let před naším letopočtem. První všeobecná kniha o čaji byla napsána čínským mistrem Lu Ju z období dynastie Tchang (7.-10. století). Popularita čaje díky jeho chuti a účinky časem rapidně stoupala nejenom v Číně a čaj jako takový se stal ceněnou obchodní komoditou, velice oblíbeným pitím na celém světě a čajové plantáže se rozrůstaly po různých částech světa. V dnešní době se čajovník čínský pěstuje v adekvátních podmínkách v Číně, Japonsku, Indii, Vietnamu, na Cejlonu, Kavkaze, Jávě, Sumatře, v Indonésii, jižní Africe, ale také v Evropě v Gruzii a například na Azorech.
Využití
Obsahové látky fermentovaných listů čajovníku čínského by v optimální dávce měly sloužit preventivně proti nádorovému bujení, což se prokázalo na tkáňových kulturách. Stejně tak by měly pomáhat při redukci cholesterolu v plasmě. Polyfenolické látky obsažené v čajovníku čínském zřejmě pomáhají skrze angiotensin regulovat vysoký krevní tlak, pomáhá snižovat hladinu cukru a taniny by měly usnadňovat trávení, mírně potlačit průjem a nabalovat na sebe toxické látky.
Teraflaviny a jeho čištěné deriváty se dodnes používají jako regulátory reologických vlastností krve a jako úlevová léčiva napomáhající tišit astmatické potíže u dětí i dospělých. Další obsahové látky fermentovaných lístků jsou fluoridy, které mohou sloužit preventivně proti zubnímu kazu, a mangan, který se podílí na optimalizaci energetického metabolismu a pomáhá při biochemické aktivaci enzymů. Komplex flavonoidů, který je součástí spektra obsahových látek čajovníku čínského, zřejmě napomáhá posilovat funkčnost a stavbu cév (konkrétně spíše žil) a preventivně i léčebně je vhodný při udržení režimových opatření k ulehčení potíží při hemeroidech, zánětech žil, varixech a oteklých dolních končetinách.
Extrakt z čajovníku čínského nebo vodný čajový výluh obsahuje opravdu velké množství obsahových látek, jejichž význam zde bude krátce zmíněn. Významná koncentrace katechinů čajového extraktu v konečném významu způsobuje značný pokles (až 50ti násobný oproti extraktu z jinanu dvoulaločného) v koncentraci lipidových derivátů volných radikálů v krevní plasmě. Zdá se, že obsahové polyfenoly, flavonoidy a antokyany způsobují až dvounásobný antioxidační efekt oproti stejné dávce vitaminu C při pozorování raketového nárůstu dvou tělu přirozených a tělu vlastních antioxidantů, superoxid dismutázy a glutathion dismutázy, a zároveň potlačení již zmíněných lipidových radikálů. Tento efekt je natolik značný, že zelený čaj jako takový je hodnocen Evropskou lékovou agenturou (EMA) jako antioxidant.
Zajímavostí ohledně pití čaje je fakt, že obsahové látky čajovníku čínského - převážně se jedná o kofein, pomáhající urychlovat spalování tuků a řídit tělesnou váhu. Kofein účinkuje jako srdeční stimulans a pomáhá fyziologicky urychlovat tělesné procesy, které vedou ke zvýšené spotřebě tukových energetických rezerv, pokud je podáván ve vhodné dávce, pravidelně v kombinaci s přiměřenou tělesnou aktivitou ve vhodné denní době. Není vhodné přehánět jednotlivé i denní dávkování kofeinu a pít ho pravidelně ve velkých dávkách, tělo si na látku zvykne expresí zvýšeného množství receptorů.
Obsahové látky čajovníku čínského mají deklarované účinky na stimulaci nervového systému a metabolismu. Tyto látky se v patřičné dávce zdají být vhodnými přírodními variantami při potřebě snížit fyzickou únavu a také například přiléčbě ospalosti nebo mátožnosti. Obsahové látky čajovníku čínského zvyšují rychlost a čistotu myšlenkových proudů,zvýšení soustředění a obecně zlepšují tělesnou koordinaci. Podobně fungují tyto látky jako fyzické stimulanty, jelikož střední dávka kofeinu a jeho derivátů u atletů zvyšují výkonost u sprintů na krátkou vzdálenost, navyšují výdrž organismu a sportovní výkon. Efektivní dávka těchto látek samozřejmě koliduje v závislosti na váze a toleranci jedince.
Laboratorní práce na buněčných kulturách zjistily jistý antibakteriální efekt obsahových látek čajovníku čínského vůči druhům Streptokoku mutans, který pokud se nekontrolovatelně množí, může způsobovat zubní kaz. Tento baktericidní efekt způsobený konkrétně antioxidativními flavonoidy působí zvláště vůči patogenním organismům, ne vůči neškodlivým bakteriím. Obsahové látky čajovníku čínského pomáhají udržovat přirozenou mikroflóru úst, drží v rovnováze zubní zdraví a preventivně zasahují proti zubnímu kazu, pokud je navíc dodržováno pravidelné čištění zubů a čajový nápoj je konzumován výhradně bez cukru.
Antioxidační efekt obsahových látek čajovníku čínského pokračuje v neutralizaci plasmatických lipidových oxidantů do té míry, že se jeví jako zmírňující efekt proti kornatění tepen. Tento předpoklad byl také potvrzen na zvířecích modelech, kterým byly podávány obsahové látky vůči zvířatům s placebem. Potlačením oxidací těchto tuků se při pravidelné konzumaci čaje v optimální dávce předpokládá ochranného (preventivního)účinku vůči onemocněním srdce a cév. Zdroje se ohledně číselných údajů značně liší, ale všechny se shodují na určitém snížení rizika infarktu myokardu úpravou zmíněných rizikových faktorů, pokud samozřejmě nejsou přítomny další závažné choroby, mající svůj negativní efekt.
Z velké řady polyfenolických a flavonoidních látek byl ohledně vlivu na volný plasmatický cukr studován epigallokatechin gallát. Zdá se podle zvířecích studií, že tato zmíněná látka dokáže nejvíce regulovat výkyvy volného cukru po jídle a dostatečně optimalizovat plasmatickou koncentraci na normu. Při podávání polysacharidů (převážně škrobu) společně s dávkou epigallokatechinu byl pozorován značný pokles zvýšeného volného cukru zřejmě blokováním enzymu alfa-amylázy, který tuto reakci běžně zprostředkuje. K tomu byla zveřejněna další informace, podle které se zdá, že po vystavení organismu obsahovými látkami čajovníku čínského aktivita zmíněného enzymu poklesla zhruba o 30%.
Alternativní pojetí využití obsahových látek čajovníku čínského pojímá prevenci vůči vzniku akné. Zdá se totiž, že obsahové látky čajovníku čínského blokují tvorbu kožního mazu, působí mírně protizánětlivě a zabíjejí určité druhy patogenních kmenů bakterií, které mohou způsobovat akné. O odstavec výše byl zmíněn epigallokatechin, který redukuje migraci cytokinů a podporuje aktivitu složek imunitního systému v místě zánětu. Jedním z objektivně doložených faktů byl výrazný pokles testosteronu v kůži, což se zdá jako další významný faktor vzniku akné u mužů.
Jiné studie ukazují, že obsahové látky čajovníku čínského mohou stimulovat tvorbu kostí a snižovat jejich řidnutí. Vystavení látek epigallokatechinu, gallokatechinu a galokatechingallátu na tkáňových kulturách ukázalo zvýšení aktivity osteoblastů, což jsou specifické buňky kosterní tkáně zodpovědné za rozšiřování a dělení dalších buněk. Navíc se zdá, že obsahové látky čajovníku čínského dokáží inhibovat aktivitu osteoklastů (odbourávají kosterní tkáň) a zvyšují mineralizaci v kosterních buňkách, čímž dochází kposílení celé kostry. Práce, která se tímto tématem zabývala, dochází až k předpokladu, že by tyto 3 látky v kombinaci mohly pomáhat ženám v menopauze, kdy ženám hrozí vyšší riziko snížení pevnosti a hustoty kostí.
Co se týče samotné přípravy čaje, druhy se rozdělují podle způsobu zpracování, odrůdou čajovníku, zemí, ve které byl čaj vyroben a dobou sklízení. Černý čaj je po sklizni sušen a prochází značnou oxidací, zvanou fermentace. Mírnější fermentace a další zpracování probíhá červených čajů, u oolongů (polozených nebo modrozelených čajů). Dále existují čaje bílé, žluté a samozřejmě zelené. Chutí, vůní i barvou se značně liší, existují čínské typy čajů jako jsou velice silné, zemité puerhy, které se musejí nechat uležet minimálně 3-5 let, indické černé čaje z regionu Darjeeling jsou velice chutné již po čerstvé sklizni v rámci aktuálního roku.
V tradičním lidovém pojetí v regionech, kde se čajovník čínský běžně pěstuje, se využívá k léčení mnoha nemocí. Zelený čaj se doporučuje jakoprevence proti vzniku rakovinného onemocnění nebo vzniku kardiovaskulárních chorob, podává se kezlepšení stavu chrupu a pevnosti kostí, k posílení cév, k osvěžení těla a snížení únavy, ke snížení cholesterolu a symptomů chřipky a k lepšímu soustředění na krátkou dobu.
Tradiční čínská medicína nahlíží na čajovník čínský jako na bylinu vhodnou k léčbě astma skrze svoji funkci jako bronchodilatátor, angině pectoris (a dalších koronárních chorob) a periferním vaskulárním poruchám souvisejících s poškozením cévního endotelu. Zajímavé je, že některé druhy čajů jsou v Číně používány v kombinaci s dalšími bylinami k léčbě diabetu 2. typu.
Účinné látky
Obecně je v listech čajovníku čínského obsaženo 70-85% vody, v sušině se nahází asi 1/3 celkového množství tříslovin, 1-5% alkaloidů (převažuje kofein), éterických olejů, vitaminu C a 25% bílkovin. Celkový komplex obsahových látek je stále těžko podchycený a listy čajovníku čínského obsahují cca tisíc látek, které nejsou zatím zcela popsané. Obecně se obsahové látky čajovníku čínského dělí na polyfenoly, aminokyseliny, enzymy (polyfenoloxidása a polyfenolperoxidása), uhlohydráty, metylxantiny, pigmenty, aromáty a minerály.
Mezi adstringentně působící polyfenoly řadíme asi 30 000 látek, přičemž nejvýznamnější z nich jsou flavonoidy, flavanoly (katechin, epikatechin, epikatechin galát, gallokatechin, epigallokatechin a epigallokatechin galát), flavonoly, isoflavony, anthokyany, theaflaviny a thearubiginy.
Nejvýznamnější složka z řad aminokyselin je theanin (nachází se pouze ve 3 přírodních zdrojích). Aminokyseliny mohou zahrnovat až 6% koncentraci v roztoku z čajovníku čínského. Mechanismus L-theaninu je takový, že stimuluje aktivitu alfa vln v mozku, čímž se předpokládá relaxační efekt. Pigmenty jsou chlorofyl a karotenoidy (s převahou xantofylů). Mezi methylxantiny řadíme v čaji theobromin a theofylin, které mají zřejmě oba bronchodilatační efekt v dýchací soustavě. Minerální obsahové látky jsou fluor, mangan, selen, jód, hliník, sodík, nikl a arsen. Esenciální látky zahrnují linalool, linalooloxid, nerolidol, methylsalicylát, fenylethanol, benzaldehyd, hexenal, hexenol a n-hexanal.
Tradiční dávkování
Příprava a dávkování čaje se značně liší od druhu čaje, který se člověk chystá konzumovat. Obecně se dá říct, že louhováním do 2 minut lze získat značné množství kofeinu, louhováním od 2 do 4 minut se získává i obsah tříslovin. Různé druhy čajů vyžadují i správně zvolené a kvalitní náčiní na přípravu (konvička, voda, šálek, sítko,..).
Obecné pravidlo ohledně konvičky je hlavně to, aby materiál "nepřebil" chuť čaje, proto je někdy vhodnější zvolit porcelán anebo se nejlépe poradit s někým, kdo tomu rozumí. Konvička by se neměla mýt pomocí čistících prostředků, ale spíše oplachováním v čisté vodě. Konvička by měla být používána pouze pro pití čaje. Voda by měla být nejlépe čistá pramenitá, pohybovat se v rozmezí od 60-90°C v závislosti na typu čaje (zelené vyžadují nižší teplotu). Množství čaje se odráží od typu a množství nápoje, které chceme vylouhovat. Množství čaje se pohybuje od 2 do 5 g na několik nálevů (pro 1 člověka stačí i třeba 1 kávová lžička sušeného čaje).
Čaj se může popíjet během celého dne nejlépe v menším množství, ale o to lépe připraveného nápoje po několika šálcích nezávisle na jídle (někdy se dají nalézt velmi zajímavé kombinace).
