Brusinka kanadská - Vaccinium macrocarpon Brusin

Český botanický název: Brusinka kanadská (klikva velkoplodá)
Běžný název: Brusinka, klikva, americká brusinka, cranberry, large cranberry, vaccinium, agrio, airelle canneberge, arándano, canneberge amérique, kranbeere, kliukva, man yue ju, man yue mei, petite cannberge, gros atoca, da guo yue jie, da guo yue ju, bearberry, oomi no tsuruko kemomo, Zurawina, Moosbeere, kljukva
Latinský název: Vaccinium macrocarpon syn. Oxycoccus macrocarpus
Rozšíření: Evropa, Jižní Amerika, Severní Amerika

Brusinka kanadská - Vaccinium macrocarpon Brusin

Šťavnatá, pročišťující a sladká, to je brusinka kanadská.

Botanický popis rostliny

Kanadská brusinka je 10-30 cm vysoký, celoročně zelený keř vytvářející několik dřevnatějících větviček přímo z báze. Dřevnatějící stonky s šedavou kůrou mohou růst plíživě po zemi. Listy brusinky kanadské jsou několik centimetrů dlouhé, asi 1 centimetr široké, jednoduché, oválné nebo mírně podlouhlé s hladkým okrajem. Květy brusinky se vyskytují v koncových hroznech, jsou oboupohlavné, s růžovými okvětními lístky, které se po opylení přeměňují na načervenalé nebo červené, šťavnaté plody velikostí srovnatelné s angreštem.

Původ a rozšíření

Jak je postřehnutelné z názvu, kanadská brusinka pochází ze severní Ameriky, konkrétně z některých oblastí Kanady. Komerčně se brusinka kanadská rozšířila do Evropy, ale také třeba na Nový Zéland, kde se dosud hojně pěstuje. Dodnes se brusinka kanadská ve velkém v její původní domovině, v Ontariu, Britské Kolumbii, Novém Skotsku, Newfoundlandu a Quebecu a v USA ve státech Massachusetts, New Jersey, Oregon, Washington a Wisconsin. Největší světoví producenti jsou USA (zahrnuje 82%), Kanada, Lotyšsko a Bělorusko.

Využití

Z historických záznamů od Jamese White Norwooda se můžeme dozvědět, že severoameričtí indiáni již v roce 1550 konzumovali kanadskou brusinku při léčbě nebo prevenci chorob močového měchýře nebo symptomech s nimi spojenými. Domorodí indiáni měli navíc plody brusinek nosit cestovatelům v miskách jako projev přátelství a dobré vůle. V různých spisech se následně v létech 1633, 1663, 1667, 1796 a 1874 atd...objevuje brusinka kanadská jako důležitý základ místních receptů, jako součást "úlovku" poslaného anglickému králi na ukázku. Zmiňují se jako součást dezertů, dortů nebo amerických jídel při Díkuvzdání. Plody brusinky kanadské jsou velice oblíbené nejen v léčitelství, ale také v kuchyni a gastronomii, kde se z ní připravují různé sirupy, šťávy, oblíbené marmelády anebo se podávají sušené nebo čerstvé do buchet, dortů, vánoček nebo různého cukroví.

Pravidelná konzumace čerstvých plodů a šťávy brusinky kanadské byla spojena se sníženým rizikem opakovaných infekcí močového traktu u žen, dětí, seniorů nad 65 let a u hospitalizovaných pacientů. Některé studie dokonce srovnávají preventivní účinek brusinky kanadské v případech opakovaných zánětů močové trubice s efektem tradičně podávaného antibiotika trimethoprimu. S ohledem na výsledky dosavadních prací se na brusinku kanadskou nahlíží jako na výborný prostředek k prevenci zánětlivých chorob močového traktu bez stanovení dávky, autoři se v tomto ohledu liší. Rozsáhlé, systematické review z roku 2017 potvrdilo snížení výskytu zánětů močových cest naznačujíce tak, že brusinky kanadské jsou opravdu účinné u pacientů s opakujícími se infekcemi.

Obsahové látky brusinky kanadské mají prokázaný diuretický účinek a ukazuje se významný protizánětlivý účinek v močovém traktu. Zároveň obsahové látky brusinky kanadské chrání tkáň močového měchýře a zároveň podporují jeho hojení. Protizánětlivý efekt obsahových látek plodů brusinky kanadské se obecně popisuje skrze antibakteriální účinek mechanismem odchlipování patogenních bakterií z epitelu močových cest, měchýře a dalších orgánů, čímž dochází k úlevě, snížením otoků, bolesti a zánětu v systému. Škodlivé bakterie se nejsou schopny řádně usadit, množit se na zdravé tkáni a šířit mikrobiální infekci včetně pacientek, u nichž byla prokázána odolnost.

Plody brusinky kanadské obsahují látky, které mimo jiné zmíněné zároveň disponují antioxidačním účinkem. Obsahové látky omezují produkci škodlivých volných radikálů v prostředí tkáně. V několika in vitro testech byly testovány obsahové karotenoidy, chlorofyly a triterpenoidy brusinky kanadské pomocí DPPH, ABTS a FRAP analýz se zajímavými závěry antioxidačního působení.

Zároveň je díky in vitro studiím prokázáno, že obsahové látky brusinky kanadské dokáží aktivovat makrofágy a prezentovat antigeny. Zmíněné látky byly schopné upravovat stavbu a aktivitu některých T lymfocytů a zvýšit antibakteriální odpověď specifické, ale i nespecifické složky imunitního systému. Makrofágy a další složky imunitního systémy po pravidelném podávání obsahových látek brusinky kanadské významně potlačily expresi COX-2 a oxidu dusnatého, prozánětlivých faktorů. Celkově byl popsán a postulován antioxidační účinek obsahových látek brusinky. Ten ale můžeš přinášet svým působením efekt další, a to protizánětlivý.

Několik klinických studií navrhuje brusinku kanadskou jako bylinný a bezpečný přípravek ke snížení plasmatických hladin glukózy u pacientů s diabetem. Dosavadní výsledky nejsou natolik průkazné, aby se z nich dalo vytvořit pravidlo nebo objektivní závěr, existuje zde však možnost, že obsahové látky brusinky snižují plasmatické hladiny glukózy.

Lidová medicína

V rámci lidové léčby se podává brusinka kanadská v různé míře k potlačení symptomů benigní hyperplázie prostaty podávaná v různé dávce 3x denně po dobu zhruba 6 měsíců. Zároveň má mít brusinka kanadská účinek na potlačení nepříjemného zápachu moči a přináší tak benefit pacientům trpících na nechtěné úniky moči. V této indikaci existuje drobná podpora důkazů k pozitivnímu tvrzení.

Lidoví léčitelé nebo bylinkáři mohou doporučit užívání brusinky kanadské v případě běžného nachlazení nebo chřipky. Dostupné jsou zdroje popisující pozitivní efekt obsahových látek brusinky u koronárních nemocí srdce, žaludečních vředů, ledvinových kamenů, zvýšeného cholesterolu,únavového syndromu, metabolického syndromu a výpadků paměti.

Účinné látky

Plody brusinky kanadské obsahují celou řadu biologicky aktivních a organismu prospěšných látek. Jedny z nejvýznamnějších látek jsou polyfenoly, látky ze skupiny proanthokyanidinů, flavonolů a např. quercetin. Zmíněné látky mají in vivo a in vitro pozitivní účinky na kardiovaskulární, imunitní systém a rakovinu. Plody brusinky obsahují významné množství vitamínu A (lutein, beta karoten, zeaxanthin), vitamínu C, E, B1, B2, B3, vlákniny, cukrů, bílkovin, kyseliny šťavelové a chinové. Z minerálních látek jsou nejvíce zastoupené mangan, vápník, draslík, fosfor a hořčík. Ve 100 gramech brusinky je zastoupeno zhruba 87 gramů vody. Ve stejném množství brusinek se nalézá asi 190 kJ energie.

Tradiční dávkování

Zdroje bylinkářů (včetně českých) doporučují obecně velké množství brusinek denně k léčebným účelům; pohybují se v měřítkách hrstí na den. Není zde ani co vytknout, obsahové látky brusinky kanadské jsou bezpečné a nevykazují téměř žádné nežádoucí účinky (kromě výjimečných alergiích, které ale člověka postihnou už v malé dávce). Brusinku kanadskou se doporučuje konzumovat spíše rozděleně během dne v menších dávkách a po dobu několika měsíců (obvykle 2), která je posléze následována stejně dlouhou dobou "klidu". Podle zahraničních zdrojů se množství zkonzumovaných brusinek pohybuje také až v řádů desítek gramů.

Plody brusinky se na trhu objevují v čerstvé nebo sušené formě, mohou být lisovány do tobolek, šťáv, sirupů, extraktů nebo marmelád. V případě šťáv nebo 10-30% džusů se podává 30-300 ml nebo 200-300 ml za den u dospělých, u dětí méně. Tobolky s obsahem 400-500 mg extraktu z brusinky kanadské se podávají 1x za den po dobu 6-12 měsíců. U dětí se obecně podává několik gramů čerstvých nebo sušených brusinek v různé podobě, buďto samotné nebo v různých směsích, cereáliích, napečeném pečivu, buchtách, dortech atd. V případě džusu nebo šťávy se zpravidla podává 2 ml na 1 kg váhy za den. Obecně se doporučuje podávat pravidelně 6 měsíců nebo kratší dobu.



Pěstování

Kanadská brusinka může být celoročně vysazována v mírném klimatickém prostředí České republiky, i když se jarní a podzimní období obecně popisuje jako nejvhodnější pro zahájení sadby. Rostlinka spíše preferuje mírně kyselou, pravidelně vlhčenou nebo podmáčenou půdu, jinak je sama o sobě soběstačná a odolná (např. je mrazuvzdorná). Jako nejvhodnější styl domácího pěstování je vytvoření "nepromokavého" substrátu tvořeného vodou a rašelinou, nejlépe s nepropustným dnem. Někteří bylinkáři a zahrádkáři popisují vytvoření "bažinky" nebo "blátíčka". V letních měsících se doporučuje rostlinku pravidelně a vydatně zalévat a keřík snadno přežívá. Kanadská brusinka pouze nesnáší zeminy bohaté na vápník.

Copyright © 2008 - 2024 Obchod Salvia Paradise
?>