Arjuna - Terminalia arjuna

Český botanický název: Vrcholák arjuna
Běžný název: Arjuna, arjun tree, Marudha Maram, Amandier Indien, Amandier Tropical, Axjun Argun, Badamier, Baheda, Thella Maddi, Terminalia bellirica, Myrobolan Chébule, Tropical Almond, Vibhitaki, He Zi, Hara, Bhibitaki, Behada, Balera, Harada, Hara, Arjan des Indes, Karshaphala, Bibitaki, Carambole Marron, Kalidruma
Latinský název: Terminalia arjuna
Rozšíření: Asie

Arjuna - Terminalia arjuna

Bylinná léčba kardiovaskulárních chorob v Indii, kterou uznala i západní medicína.

Botanický popis rostliny

Arjuna je morfologicky strom, který může dosahovat až 25 metrů výšky. Kmen stromu je velice bytelný a podélně vytváří široké klenby, ze kterých odrůstají větve směrem dolů. Listy jsou zelené na líci a hnědé na rubu, kuželovité, podlouhlé, kůra stromu je hladká a šedá. Květy jsou světle žluté a objevují se mezi březnem a červnem. Plodem je lysé, vláknité, zdřevnatělé ovoce, které může mít až 5 cm v průměru a je rozdělené do 5 separátních oddělení. Arjuna plodí ovoce mezi zářím a říjnem.

Původ a rozšíření

Původní domovinou arjuny je jižní a centrální Indie. Dodnes se běžně vyskytuje a dříve rostla blízko říčních břehů, nedaleko řek anebo ve vyschlých korytech řek v západním Bengálsku. Prakticky se rozšířil po tamějším regionu, ale nejsou dostupné informace o větším rozsahu této rostliny po Asii nebo po světě.

Využití

Arjuna byla poprvé léčebně využita v Ayurvédě v sedmém století před Kristem k léčbě srdečních nemocí. Indická medicína používala a stále používá oblíbený výluh z mléka. Léčitel Hridayam zmiňuje využití arjuny vnitřně k léčbě ran, silných vnitřních krvácení, srdečního selhání a vředů a lokálně jako prach nebo zásyp k léčení poranění. V buddhismu se traduje, že strom arjuna byl používán k dosažení osvícení mnoha bodhisátvů.

Lidová medicína nezapomíná ani na fakt, že terminalia arjuna je významným antioxidantem v boji proti zánětům. Praktici lidové medicíny Indie doporučují arjunu samostatnou nebo v kombinaci s dalšími bylinami (známá je také Arjuna - bezkofeinová káva) k získání prospěchu pro zdraví srdce a snížení srdečních problémů. Při pravidelném užívání s patřičnými dietními a režimovými opatřeními může arjuna zlepšit funkce nemocného srdečního svalu a zlepšit srdeční činnost.

V historii byla arjuna využívána k harmonizování tří přírodních nálad/prvků kapha, vata a pitta. Jejich dysbalancí dle indické medicíny docházelo k projevům asthmatu, potížím se žlučníkem, při uštkutí škorpionem a intoxikací některými jedy. Po téměř 3000 let se však kůra arjuny používá jako lék na srdce. Dodnes se sice nezná přesný mechanismus, nicméně v Indii byla tato kůra používána jako lék první volby do třicátých let minulého století a používá se dodnes.

Lidé v místních kulturních oblastech používají pravidelně kůru z arjuny při potížích se srdcem a cévami (kardiovaskulárními problémy) včetně srdečních potížích souvisejícími s anginou pectoris, bolestí na hrudi, silnou palpitací, vysokým krevním tlakem a vysokým cholesterolem v plasmě. Je také užíván jako odvodňovací, pročišťující prostředek při dysentérii, sexuálně přenosných nemocech, infekcích vylučovacího systému a močové trubice a při poruchách sexuální touhy. Ve východní Indii se používá arjuna jak připrůjmech a zácpách, tak při poruchách trávení obecně. Navíc se stále více doporučuje k protekci jater, k léčbě dýchacího traktu, k léčbě kašle a bolesti v krku.

Klinické studie se dnes zaměřují na popsání a možném využití kůry arjuny při různých srdečních chorobách. Prokázané jsou prozatím výborné výsledky po pravidelném užívání kůry arjuny v kombinaci s konvenční medikací po dobu alespoň 3 měsíců na snížení (spíše zlepšení) symptomů u lidí (50% testovaných) trpících anginou pectoris v období po proběhnuvším infarktu myokardu. Poklesla četnost a závažnost anginózních záchvatů a zlepšila se dokonce zátěžová tolerance u stabilní a také (sice v menší míře) u nestabilní anginy pectoris.

Zdá se také, že pacienti s těžkým srdečním selháním (NYHA IV) užívající pravidelně optimální medikaci společně s 500 mg extraktu kůry arjuny každých 8 hodin po dobu 14 dní, vykazují určitá zlepšení symptomů u městnavého srdečního selhání. Oproti kontrolám s placebem se značně snížily otoky, edémy, únava, potíže s dýcháním a námahové tolerance. Navíc se zvýšil tepový objem a objem levé frakce. Zajímavostí je, že po pravidelné čtyřměsíční kombinační léčbě bylo mnoho pacientů překlasifikováno do NYHA II nebo NYHA III.

Obsahové flavonoidy a třísloviny vykazují znamenitou antioxidační aktivitu, která v konečném důsledku pomáhá nejen snížit otoky, mírně potlačit zánět, ale také posílit cévní stěnu, což může vést právě ke zlepšení kardiovaskulárních potíží. Triterpenické saponiny a jejich glykosidické deriváty zřejmě způsobují pozitivní inotropní účinek drážděním příslušných nervů. V konečném důsledku se výsledek projevuje jako zlepšení funkce srdeční stažlivosti a vzrušivosti a zlepšení funkce srdce jako pumpy.

Nedávno proběhla studie s menším počtem pacientů po prodělaném infarktu myokardu a s několika pacienty s ischemickou kardiomyopatií. Pacienti užívali 500 mg kůry arjuny po 8 hodinách pravidelně po dobu 3 měsíců společně se standartními léčivy a statisticky významně poklesl počet anginózních obtíží a zvýšila se ejekční frakce levé komory (srdce bylo schopno vypumpovat více krve do těla). Všichni pacienti s kardiomyopatií byli překlasifikováni z NYHA III do NYHA I.

V rámci hyperlipidemie byly prozatím provedeny pouze testy na zvířatech, kdy se počítalo s premisou, že terminalia arjuna pravděpodobně redukuje plasmatické koncentrace lipidů. U králíků byl pozorován na dávce závislý efekt snížení LDL cholesterolu v dávce 100 mg/kg až 500 mg/kg. Potkani, kteří byli po dobu 30 dní krmeni čistým cholesterolem a cholesterolem s extraktem z kůry arjuny vykázaly snížený nárůst plasmatické koncentrace cholesterolu u skupiny s extraktem z kůry arjuny. Ať jsou dosavadní výsledky jakékoliv, evropské a americké zdravotnické organizace dovolují a informují zdravotní hlášení kůry arjuny jako "prospívá ke kardiovaskulárnímu zdraví".

Účinné látky

Výčet účinných látek arjuny začíná triterpenickými saponiny se zástupci kyselinou arjunovou, arjunolovou, různými deriváty arjunglykosidů a arjungeninu, dále flavonoidy s převahou arjunonu, luteolinu a arjunolonu. Mezi třísloviny se počítá kyselina ellagová a gallová, fytosteroly, minerální látky (nejvíce vápník, hořčík, měď a zinek). Zajímavá obsahová látka je také kyselina glukotaninová, proanthocyanidiny a koenzym Q10.

Tradiční dávkování

Optimální udržovací dávka pro opakované podávání dlouhodobé terapie u dospělého pacienta se nachází v rozmezí od 1 do 3 gramů sušené kůry arjuny s jednotlivým dávkováním alespoň 500 mg čistého extraktu jednorázově 3-4x denně. Standartní bylinná léčba anginy pectoris a dalších přídatných kardiovaskulárních chorob v kombinaci s konvenční medikací léčivými přípravky zahrnuje 500 mg extraktu kůry arjuny každých 6 nebo 8 hodin.

Šetrnost přípravků obsahující extrakt z arjuny vypovídá o absenci jakýkoliv zmínek ohledně nežádoucích účinků kůry arjuny ani o toxických příhodách, alergiích nebo případech předávkování.



Pěstování

Přirozeně se terminalia arjuna vyskytuje podél vyschlých koryt řek nebo podél řek a potoků a sezonně na okrajích vyschlých koryt v nízké nadmořské výšce. Strom je běžnou součástí suchého tropického pralesu podél řek a v některých částech bývá součástí suchých a vlhkých opadavých lesů. Při pěstování je vhodné dodržet optimální tolerovanou nadmořskou výšku, která by neměla přesahovat 1200 m.n.m. Optimální roční srážky pro arjunu se nachází v rozmezí od 750 do 1900 mm srážek při okolní teplotě 20-30°C. Strom výborně roste v bohaté, neutrální půdě s pH 6,5-7,0 a optimálně ve formě sypké, vlhké hlíny s dostatečným vodním zásobením a pravidelnou zálivkou.

Strom může být na plném slunci, i když má raději částečný stín. Běžně se ale využívá například na kávovníkových plantážích, kde kávovníku přináší optimální stín. V Indii se mnohdy používá nejen jako ornamentální strom s adekvátním kulturním a náboženským podtextem, ale také se vysazuje podél řek a jiných toků, jelikož se věří, že očišťuje své okolí a uvádí ekosystém do původní rovnováhy. Zralé plody se trhají buďto přímo ještě na stromech nebo se sbírají pod stromem. Většinou se suší při optimální teplotě asi měsíc a poté se ručně odděluje vláknitá část od endokarpu, ze kterého se mohou získávat semena. Semena, když se správně uloží do chladu, sucha a temna v pytlíkách nebo ve skleněných lahvích, vydrží až rok životaschopná.

Copyright © 2008 - 2024 Obchod Salvia Paradise
?>