Amalaki - Emblica officinalis

Český botanický název: Embilika lékařská
Běžný název: Amalaki, indian gooseberry, indický angrešt, Amla, Amlaka, Amlaki, emblic, myrobalan, Malacca tree, amalika
Latinský název: Emblica officinalis syn Phyllanthus emblica
Rozšíření: Asie, Evropa, Jižní Amerika, Severní Amerika

Amalaki - Emblica officinalis

Amalaki zvané "nebeské ovoce" užívané k léčbě mnoha civilizačních chorob, jehož význam v posledních letech prudce vzrůstá.

Botanický popis rostliny

Je opadavý strom menšího vzrůstu, dosahující průměrné výšky v rozmezí 8-15 metrů (i když může dosahovat až 18 metrové výšky) s pokrouceným tenkým kmenem a velmi širokými větvemi. Větvičky bývají pružnější, proutnaté (zhruba 10-20 cm dlouhé). Listy jsou světle zelené, jednoduché, přisedlé, tvarem kopinaté. Kvítka jsou zelenobílé, plod má tvar elipsoidu, v prostoru sférický, barvou světle zelenavě žlutý. Povrch je na pohled hladký a na dotyk velmi tvrdý, bývá zvrásněn 6 (někdy i méně) vertikálními přepážkami.

Původ a rozšíření

Původem této zajímavé rostliny je nepochybně starověká Indie, kde byla amalaki využívána po staletí v rámci principů tradiční Ayurvédy a dalších léčebných postupů tomto a východoasijském regionu.

Využití

Lze o ní mluvit jako o velmi významné rostlině tradiční indické medicíny, Ayurvédy. Terapeuticky se užívá široká paleta částí amalaki, nicméně nejvíce oblíbená a užívaná část je jeho plod, ovoce. Ovoce samotné nebo v kombinaci s jinými rostlinami se užívají v široké plejádě různých chronických i akutních nemocí, od banálních jako je běžné nachlazení či krátkodobé snížení obranyschopnosti (které se navenek může projevit různorodě), až po závažnější obtíže související se zažíváním, jaterními procesy, proti horečkám, bolestem, zánětům, při podpoře hojení, atd...

Preklinické studie, které byly prováděny u nemocných myší (uměle vyvolaná nemoc), prokázaly přítomnost látek, které disponují potenciálem ke snížení horečky, potlačení dráživého kašle, potlačení zánětu, podpoře imunity a kardiovaskulárního systému, ochraně žaludeční výstelky, podpoře krevní novotvorby, snížení cholesterolu a uklidnění průjmových obtíží. Jiné studie se zaměřily na potenciál amalaki snižovat návalům úzkosti a deprese.

Navíc byly testovány látky v amalaki buďto samostatné nebo v kombinaci, a to kyselina galová, elagová, pyrogallol, některé seskviterpeny, corilagin, geraniin, prodelphinin, B1 a B2, jako látky s antineoplastickým, radiomodulačním, chemoteraprotektivním,chemomodulačním, antioxidačním, protizánětlivým, antimutagením a také imunomodulačním potenciálem, který se mohl terapeuticky využít, přičemž důraz byl kladen na preklinickém testování účinnosti těchto látek v léčbě nebo prevenci rakovinného bujení na specifických tkáních, kterým bylo uměle nádor vyvolán. Teprve vycházejí příznivé studie, které tyto hypotézy potvrzují a nabádají vědeckou obec k co nejrychejší implementaci dosavadních výsledků a znalostí při terapeutickém využití těchto látek u lidí. Aktivita SAMOTNÉHO pyrogallolu (v plodu amalaki obsažen ve vhodné dávce k protektivním účelům) se zdá zatím nejprospěšnější, neboť jeho užitek tkví v antiproliferativním účinku nekontrolovaně množících se buněk. Pyrogallol, vícesytný fenol obsažený v amalaki, má za určitých podmínek antiproliferativní-antineoplastický účinek, takže se jeví jako vhodný kandidát na výzkum protinádorové léčby.

Hepatoprotektivní účinek šťávy amalaki v dávkách 5, 10 a 20 mg/kg hmotnosti byl testován oproti silymarinu po dobu 10 dní u zdravých krys s výbornými výsledky. Účinek obsahových tříslovin v kombinaci s nenavázaným železem vykázalo posílení a podporu regenerační schopnosti jaterních buněk. Stejný efekt byl pozorován u zvířat, kterým bylo podáváno léčivo, které narušuje jaterní tkáň.

Lihový roztok extraktu z amalaki má možný gastroprotektivní účinek. Dokonce se očekává hojící účinek na sliznici žaludku působením tohoto roztoku v dávce 20 mg/kg živé hmotnosti do úplného zhojení zhruba po měsíci. Problém je, že studie zatím proběhly pouze u laboratorních zvířat, u kterých byly gastrické ulcerace uměle vyprovokované.

Další velmi zajímavý efekt, který sužuje celé "civilizované" prostředí trápicího se s nízkým pohybem, je snížení krevního cukru látkami obsaženými v amalaki. Je možné, že se tento jev vyskytuje jak u zdravých dobrovolníků, tak také u diabetiků, kteří byli léčeni referenční látkou glibenklamidem. V preklinických studií vyšly pozitivní výsledky popisující pokles volných triacylglyceridů z plasmy a snížení celkového cholesterolového profilu stejně jako zlepšení celého kardiovaskulárního systému (samozřejmě dle pevně stanovených parametrů). Stávající podmínky byly posléze testovány u látek, u nichž se kýžený účinek předpokládá, tedy u vitaminu C v kombinaci s taninovými tříslovinami ve zvýšené koncentraci, které můžeme také nalézt v rostline Camelia sinensis neboli čaji čínském (o němž jsou alespoň některé znalosti veřejně přístupné delší dobu/nejsou novinkou).

V porovnávání dalších látek se aktuálně zdá výtažek z amalaki jako jeden s významným potenciálem k podpoře růstu vlasů a jako preventivní preparát, který by mohl procesu vypadávání pomoci, pokud je správně užit a jsou dodržena režimová opatření, která zahrnují relaxační cvičení v boji proti stresu a dalšími rizikovým faktorům (ovšem s genetickými predispozicemi se nedá nic dělat).

Zjistilo se u amalaki, že má potenciál ke snížení depresivních a úzkostných stavů mechanismem podobným, jakým působí některá klasická moderní antidepresiva a kognitiva. Blokují totiž enzym, který fyziologicky (při onemocnění patologicky) rozkládá mozkové přenašeče mezi spoji jednotlivých neuronů, čímž dochází ke zvýšení koncentrací těchto přenašečů a má se za to, že tento nárůst je přínosný předpoklad, aby mozek fungoval lépe, pozitivně, zdravě. Emblika oficinalis byla preklinicky v dávce 200 mg/kg hmotnosti podávání v určitém intervalu po dobu 14 dní, přičemž se pozoroval výrazný pokles změn v chování a pohybových změn testovaných subjektů.

S těmito předchozími výsledky se podobá výsledek jiné studie, která hodnotí blokování jiného (avšak velmi podobného) enzymu v mozkových zakončeních, v porovnání s piracetamem jako nootropikem při pozorování snížení několika markerů (ukazatel, značka), se kterými jsou spojeny projevy stárnutí, a označuje perorálně podané dávky byliny 600 mg/kg jako podobné s léčivem nebo v dávce 50-200 mg/kg jako také velmi účinné (asi o 10-23 % snížení projevů stárnutí) - tato studie se nejvíce zaměřila na kognitivní schopnosti jedince.

Preklinicky byly zjišťovány další účinky obsahových látek amalaki. Antioxidativní účinek výchozích látek v dávce 250 mg/kg hmotnosti prokázalo pozitivní účinek na sliznice po předchozí chronické konzumaci alkoholu. Významný účinek byl pozorován v dávce 500-700 mg/kg hmotnosti jako prevence křečovitých záchvatů při aplikaci záchvatových stimulantů.

Obsahové látky

Chemické analýzy práškovaného amalaki ukázaly, že energetická hodnota 100 g tohoto ovoce je okolo 77 kcal, přičemž složení dílčích skupin látek je následující: 0,5 bílkovin, 19 g sacharidů, stopové množství mastných kyselin a zhruba 6 g vlákniny. Výčet taninových tříslovin, kterým je přisuzován mnohý terapeutický účinek, počíná phyllemblinem, emblicaninem A/B, punigluconinem, pedunculaginem, putranjivainem, progallinem (obzvláště v listech), kyselinou tanninovou a konče kyselinou gallovou, přičemž tříslovina (polyfenolická látka) je povětšinou vázána na cukerný zbytek, který modifikuje její účinek a vlastnosti.

V rámci flavonoidů je nejvýznaměji obsažen kvercetin (zhruba 2,5-4 mg/100 g amalaki), kempferol, myricetin a apigenin je některými studiemi detekován, jiné se domnívají, že přítomny nejsou. Další minoritní skupinou látek jsou phytosteroly (beta-sitosterol jako zástupce s deriváty), carotenoidy s mnohými deriváty, vitaminy C a E, soli vápníku, fosforu, hořčíku, zinku.

Dávkování

Přestože má mnoho rostlinných částí amalaki mnohé terapeutické využití, nejvýraznější je využití jeho ovoce. Lze užívat jako čerstvé či v našich podmínkách častěji sušené plody, šťáva, nebo se užívá v práškové formě zhruba 1-3 g denně s tím, že 3 g jsou nejúčinnější dávka. Je možné rozdělit na 3 dílčí dávky práškovaného amalaki.



Pěstování

Přípravky z částí amalaki jsou v Indii vyráběny po stovkách tun a prodávány v tomto množství do celého světa. Například urabba je vyráběna z plodů amalaki louhováním v cukernatém sirupu. Plody amalaki jsou také vyráběny pro přípravky na mytí rukou či vlasů.

Způsob pěstování amalaki je částečně nebo s určitými zkušenostmi známo prakticky po celé Indii, v určitých částech se kultivace liší metodikou i druhem stromu, který se cíleně pěstuje. Amla je subtropická rostlina, která jako taková vyžaduje suché, subtropické podnebí. I mírná, krátkodobá zima může poškodit strom. Strom dokáže snést teplotu až do 45 °C, nicméně této teploty by se nemělo dosáhnout v době květu. Spolu s prudkým suchým i chladným větrem může dojít ke snížení kvality plodu.

Amalaki je nicméně odolná rostlina a může růst v mnoha rozdílných typech půd. Jeho flexibilnost je vysvětlena hlubokým kořenovým systémem a zredukovanými lístky. Další výhodou amalaki je jeho možnost pěstování v nevýznamných půdách, které nejsou vhodné pro jiné rostliny. Amalaki může být pěstována v mírně kyselých, ale také v mírně bazických půdách (rozpětí pH je zhruba 6,5 - 9,5). Těžká půda ani velmi zavlažovaná půda nejsou vhodné podmínky pro kvalitní růst amalaki. Před pěstování je vhodné naklíčit rostlinu ze semen, klíčení by mělo započít během dubna a dále. Potom se může vysazovat do půdy v 7-10 metrových rozestupech po 5 nebo 8 košících výhonků. Půda se může mírně okyselit nebo smíchat s pískem. V českém prostředí by bohužel amalaki nemělo růst a pokud je zde pěstováno, zřejmě nebude mít kvality stromu, který je pěstován v subtropickém pásmu.

Sběr probíhá na podzim, kdy se plody ručně sbírají z vrchních větví, které nesou ovoce. Chuť ovoce je nakyslá, mírně hořká a svíravá. Konzistence je vláknitá. Je běžné pojídat ovoce namočené ve slaném roztoku, aby zmizela kyselost.

Copyright © 2008 - 2024 Obchod Salvia Paradise
?>