Čekanka kořen

U čekanky obecné se sbírá se kořen (Radix cichorii),nať (Herba cichorii) nebo list (oboje nejlépe před rozkvětem) nebo květ, jenž je nejlepší hned v rozkvětu. Kořen se sbírá na podzim (září až listopad)

Čekanka obsahuje glykosidickou hořčinu intybin (reguluje činnost trávící soustavy a ovlivňuje činnost jater, slinivky a krevní soustavy), dále inulin (15 až 20%, podle některých zdrojů i 40% - inulin je hydroskopický bílý prášek bez chuti a zápachu, špatně rozpustný ve studené vodě, ale dobře ve vodě teplé, který se používá jako výživa pro diabetiky, k získávání ovocného cukru a jako diagnostická pomůcka při měření činnosti ledvin), silici, cholin, třísloviny, manit, arginin, sliz, terpenové hořčiny a větší množství minerálních látek.

Čekanka povzbuzuje chuť k jídlu, působí mírně projímavě, močopudně a žlučopudně, má vliv na látkovou výměnu, užívá se při žlučových kaméncích, zánětech močových cest, při ledvinových kaméncích, při nechutenství, zácpě. Dle J.A.Zentricha dále léčí záněty zažívacího ústrojí, zlepšuje činnost srdce, příznivě působí na funkci jater a žlučníku. Zevně lze aplikovat při některých kožních chorobách (vyrážky, vředy, uhry), očních zánětech (užívá se výhradně květ) nebo na zanícené či opuchlé klouby. Lze ji použít při léčbě jaterních chorob (žloutenka) i v léčbě nemocí sleziny.

Obvykle se užívá nálev jedné čajové lžičky na 200 ml a to 2x až 3x denně. Droga se rovněž často míchá s jablečníkem, heřmánkem nebo smetankou. Čerstvá šťáva z kořene vmasírovaná do pokožky hlavy podporuje růst vlasů.